Pozitivní okénko na závěr

Erasmus je nádherná zkušenost. Vřele ji každému, kdo studuje na VŠ doporučuji!

Podíváte se do cizí země, získáte přátele, zkušenosti, procvičíte si jazyk...a v podstatě "vám to zaplatí" - musíte počítat s tím, že přidělené stipendium nepokryje veškeré náklady, ale záleží na tom jak moc chcete cestovat, nakupovat a jaký máte životní styl. Osobně doporučuji využívat možností cestování co nejvíce, protože možnost se podívat do okolí po Nimes, Arles, Aix-En-Provance, Orange, dál na Azurové pobřeží do Nice, St. Tropez, Monaca nebo na druhou stranu do Perpignanu, Carcassonne, Millau...atd atd. se v takovém rozpětí naskytne jen zřídka.

Každý francouz by chtěl bydlet na jihu v Provence, chovat ovce a pěstovat levanduli, válet se na azurové pláži v Cannes, lodí se prohánět po Marseille nebo si na víkend zajet do sousední španělské Barcelony.

Zadarmo to ani se stipendiem není, ale kdy jindy to bude tak výhodné a snadné, když bydlíte v Montpellier?!



slunce - přísloví "Montpellier, la ville oú le soleil ne se couche jamais" má pravdu. Přes zimu sice často prší, ale sníh tu mají jednou za x let a toho sluníčka je tu opravdu dost.

moře - prostě moře:) krásné, čisté, pěkné a nedaleko se rozepíná Azurové pobřeží, nejmodřejší modrá všech moří. Pozor ale, v Montpellier bývá moře po zimě ještě dlouho, opravdu dlouho studené.

arts plastiques - asi bych se zbláznila, kdybych měla psát stohy x stránkových esejí a testů...z nabídky lze vybrat spoustu předmětů, kde jsou praktické úkoly - malba, kresba, grafika, fotka...neříkám, že po večerech nestrávíte spoustu času nad školními pracemi, ale přeci jen..mě to vlastně i bavilo:)

sýry - moje láska! miluju sýry, miluju jejich skvělý kozí sýr za euro padesát, který u nás stojí, ehm..sto padesát..:(

vína - nezapomenu na legendární kamarádovu fotografii regálů v Carrefouru. Vína, vína, vína, kilometry regálů. Tady je i to nejobyčejnější víno prostě dobré!

mušle - ty na jídlo i ty druhé na sbírání

dezerty, zákusky a croissanty - neuvěřitelně dobré. Malý dortík vypadá nevinně, dokud ho neochutnáte! ..a vůbec, nač rozepisovat sýry, víno, zákusky, croissanty..prostě oni mají dokonalé jídlo a umí si jej patřičně vychutnat!

Montpellier - nejhezčí město na jihu pro život. Příjemné, mladistvé, z kolejí je všude blízko, vše potřebné ve městě je,příliš nezatížené automobilovou dopravou, k moři je to kousek autobusem (a plánují tramvajovou linku!) a do okolních turisticky atraktivních skvostů co by kamenem dohodil ...chcete-li se stěhovat na jih, tak jedině do Montpellier!

nekuřácké bary a hospody - a pak, že to nejde ;)

tramvaje - když jsem četla o tramvajích z Montpellier, nechápala jsem, co je to za zapadákov, kde jedinou atrakcí jsou nějaké barevné tramvaje. AJenže "kytičkovou" přece nejde nemilovat!

des filles á la vanille - můj milovaný krámek doporučuji pro extravagantnější povahy - parfumerie a butik, kde mívali naprosto drsné slevy a po mé zkušenosti se stejným obchůdkem v Paříži mají v Montpellier pravdpodobně outlet..rozhodně se to v čase slev vyplatí a dýchne na vás francouzská extravagance.

kola - půjčení kola je snadná věc a terén je rovinatý. Kolo je príma dopravní prostředek, ačkoliv já ho používala jen na výlet


Po návratu do Čech jsem měla dva velké šoky. Prvním z nich byla tma - neosvětlené silnice, málo osvětlené chodníky, temná zákoutí, dříve se stmívá, šedivo a temno, spousta paneláků..
Druhým byla móda. Já, která na módu vysloveně kašle, jsem se po návratu z Francie pozastavovala nad tím, že jsme prostě oblast šusťákových horských bund, zatímco francouze v bundě jsem spočítala na prstu jedné ruky - byl jeden a byl to cyklista:) Pánové tu nosí saka, klidně i manšestrová, nebo tmavé kořené bundy. Ví, že u nich mínus deset nehrozí a sněžit taky nebude a tak kapucí netřeba. Kdyby přeci jen sprchlo, nosí deštník. Dámy přes zimu schovávají nohy v punčocháčích a všichni chodí v černém!

V punčochách i v rádiovce, vždycky jako vystřižené z Vogue ;)

Rozpočet

na závěr shrnu ještě tohle.
Stipendium, které jsem dostala, jsem přesáhla o nějakých 700 e, které jsem pokryla z vlastních ušetřených zdrojů.
Platební karty jsem měla české a v pořádku fungovaly i v zahraničí. Výběry z bankomatů ovšem kvůli české kartě strhávají velké poplatky za výběr v cizině. Lepší je kartou rovnou platit. Měla jsem také zařízen francouzský účet, ale bylo to nutné pouze kvůli administrativě, kartu jsem použila pouze k utracení základního vkladu 15 eur a před odjezdem zpět do čech jsem účet zrušila.
Do žádných finančních problémů jsem se nedostala.

Průměrně jsem měsíčně utratila cca 500eur. Samozřejmě velmi záleží na frekvenci nákupů a cestování.


orientační ceny nejrůznějších potřebností:

kolejné: (po vyřízení sociálního stipendia CAF) 115 eur
lístek na oběd či večeři v menze: 2,85 eur
cola: 2 eur
zpáteční jízdenka na tramvaj: 2,50 eur
erasmácký kurz francouzštiny od Pole: 50 eur
palačinky s nugetou: 2,80 eur
bageta: 1 eur
šaty, tričko nebo kalhoty: 30 eur (rozmezí je samozřejmě velmi široké, ale zvykem bývají vlny výrazných slev!)
pohled: 1,50 eur

výlety
zpáteční vlaková jízdenka do blízkého Nimes bez uplatnění slevové kartičky: 20 eur
zpáteční vlaková jízdenka do Marseille bez uplatnění slevové kartičky: 50 eur
zpáteční vlaková jízdenka do Marseille se slevou: 20 eur
zřízení slevové kartičky na vlak: (pro studenty ve francii do 26 let) 50 eur
vstupné do nejrůznějších kulturních památek: 5-10 eur
víkend v Barceloně s Erasmem(bez vstupů): 130 eur
jednodenní výlet do Millau a Roquefortu s Erasmem: 10 eur
víkend na Azurovém pobřeží s Erasmem(bez vstupů): 80 eur

Na dívadlo!

Na Triolettu (stejnojmenný komplex kolejí, klubu, cafeterie a menzy s nejširším výběrem z jídel) se odehrávají i různé koncerty, festivaly i divadla pro studenty. Většinou jsou zdarma nebo za malý peníz, což je super příležitost(jedna z možností) jak se jít večer pobavit (teda pro mně, divadelního nadšence teda jo..). Viděli jsme dvě představení...Avec ou sans Toi... a De l´utilisation de la poupée Barbie..
Pěkné, člověk tomu sice prd rozumí, ale hezky se na to kouká:) Tak kultůra byla.
UPV III. má také vlastní divadlo, La Vignette. Stihla jsem jen jedno minipředstavení, ale spíš to byla taková nějaká dvacetiminutová klauzura posluchačů herectví. "Velké" představení jsem žádné nestihla, neb jsem z plakátků nabyla dojem, že to pro studenty stojí asi deset euro. Pak mi bylo řečeno, že jsem-li studentem univerzity PV, mám to zadarmo. Mno tak nic, no :D
Těsně před koncem pobytu, v návalu horečky z pocitu "panebože co jsem tady ještě nestihla!" jsem navštívila, poprvé a (předpokládám už asi)naposledy erasmácký klub Macadam, který se nachází v centru kousek od hlavního nádraží. Příjemné prostředí, poněkud hlasitější hudba ovšem..dole nějaký mecheche, ale zařízený to bylo trochu po staru a po anglicku, trochu to připomínalo naše bary a hospody..takže pocit fajn. Člověk se tam potká s erasmáky, s nimiž jezdil na výlety, kdyby se chtěl víc družbit(ne jako já) tak je to fakt ideální místo. Z naší skupinky čechů jsme tam ale nechodili a upřednostňovali jsme soukromější a příjemnější večeře v menze či pokojová soirée.

Zrovna se učím na večerní poslední test z kurzu francouzštiny od Pole..nechám si to rovnou opravit a podepsat si do erasmáckých papírů, že jsem to udělala. (ťuky ťuk!) ať mám podpis z krku a ať nedělají problémyna sekretariátu a dají mi razítko.
Mno a zítra mi snad v pořádku dojede rodinka:)

Podepsali!

Nějaké ty články o výletech, které jsem v mezidobí absolvovala, doplní později, teď to sdělnější...
Těch čtrnáct dní před odjezdem jsme se připravili získat podpisy dvou důležitých papírů, Confirm of study period a Transcript of Records.. Do Confirmation jsme vepsali předměty, které jsme měli zapsané, a začali na posledních hodinách nahánět profesory, aby nám onen papír podepsali. Šlo to kupodivu, docela v pohodě, ač jsem se bála, že s tím budou byrokraticé problémy..(ťuk ťuk, ještě to všechno uzavřené nemáme)Tak první Mastellari a kurz numérique..máme z monstra, které jsme měli ve fotošopu vytvořit koláží z různých částí, a ukázat tak naši znalost tohoto programu, devatenáct bodů, no jupí! Podepsal!
Laggillairde se na poslední hodině podíval na všechny naše práce, oznámkoval (ale známku nám schoval a neukázal:D ) a...Podepsal! Dalšího, kterého jsme uhnali k podepsání charty Erasmus byl Leblanc z kurzu fotografie, který nám už dávno skončil, a proto jsme si sjednali rendez-vous přes mail. Z fotografií na téma Le Corps šestnáct bodů z dvaceti, jupí a Podepsal! i on:)
Ještě nemáme uzavřené tři kurzy, tak j´espére pour bien résultants!!
Nu, ale jelikož jsem měla ten papír už tak hezky plný podpisů, zašla jsem do burreau Erasmus pro kulaté razítko a nejdůležitější podpis. Dali mi ho! Udělali si tedy kopii, a hodně se vyptávali, jestli skutečně odjedu tak jak to mám napsaný. Slíbila bych jim všechno! V podstatě jedu sice o týden déle, což ale není jejich problém, protože si kolej už zaplatím bez stipendia, nu nevadí. To ta paní na erasmu vědět nemusí, že:) Důležitý je, aby se termín toho pobytu shodoval s termínem ve finanční dohodě! Koneckonců, podle toho nám spočítali prachy, že! No a Transcript of Records si potvrdím v kanceláři uplně nakonec, nebudu s tím prudit, dokud máme ještě školu:)

Nu tak teď ještě sehnat zbylé podpisy... co se týče předmětu Kurz FJ od Pole Universitaire, tak tam prý výsledky nebudou dřív jak za 14 dní...škoda, to už tady nebudu. Tak na profesorce zkusím vymámit minipodpisek do mojí charty a pro oficiální potvrzení o absolvování kurzu si pošlu poštovního holuba z Čech.

P.s. za koleje na osm dnů budu muset zaplatit kolem sedmdesáti euro...mají vylepenou vyhlášku, že při kratším pobytu se platí půlka kolejného (mno já to budu mít taky už bez CAFu) ale tak co, oni mi zas budou muset vrátit zálohu, kterou jsem ještě v Čechách platila přes internet, když jsem si objednávala kolej;)

Chateau d´O

Nachází se pár stanic vlaštovkové tramvaje od Boutonnetu, direction Mosson...pěšky docela příjemná procházka.

V areálu zámku se nachází pěkná zahrada, v zámku se konají výstavy a v amfiteátru opodál zas divadelní představení. Představte si, že v červnu tu budou Formani s Obludáriem! :)

Čtvrteční odpoledne na Grande Motte..

Na pláži jsme se rozhodli, že se projdeme k támtěm budovám na horizontu. Nakonec jsme podél pobřeží ten "kousek" šli asi dvě hodiny, s těžkým batohem plným mušlí. Nějakým Zázrakem však v Motte jezdil autobus do Montpellier a ještě větším zázrakem jsme nečekali ani patnáct minut a přijel poslední spoj. Huuf!

Marseille

Marseille je krásné město, obzvlášť doporučuji výlet lodí na pevnost If! Ale shodli jsme se, že bydlet bychom tam nechtěli. Přeci jen je to velké město a má i svoje nehezké čtvrti..narozdíl od Montpellier:))