Koleje jsou kousek vpravo za zastávkou Boutonnet. Vchod tam odtud je však zavřen železnou mříží, která se otevírá na pípátko kolejních klíčků od pokojů, správný vchod je z druhé strany! Zrovna však procházel nějaký student, tak jsme tedy vešli tímhle vchodem a já nemusela celý areál obcházet druhou stranou. Areál Boutonnetu je krásný pro toho, kdo má rád starší domy, parky a hodně zeleně. Mně připadal úžasný, všude voní stromy a keře, sem tam se pne břečťan a uprostřed areálu je hustě zarostlý park s jehličnany. Budovy kolejí jsou rozděleny podle písmen. Jsou to staré domy ze světlých neomítaných cihel. Mají 4 patra - z toho vyplývá, že tam není výtah!
Došla jsem nahoru na Accueil, což je vrátnice a nachází se úplně naproti, na druhé straně areálu obehnaného zdí. Je to totiž budka hned u vchodu, sedí tam jeden vrátný na celé koleje, v jednotlivých budovách pak už nikdo nesedí. Chodí tam taky pošta. Tam mi dali na mé jméno obálku s klíčky. Mám budovu G, pokoj 412, což je samozřejmě nejvyšší patroJ. Se zavazadly mi však pomohla nejen Lidunka, ale i jeden ochotný student, který se teď asi ještě nemůže hýbat, protože vynesl můj kufr(!) do čtyř pater bez zastávky. Chudák.
Pokoj je moc hezký. Je vždy po jednom, se zásuvkou na internet, ledničkou(!boží) a umyvadlem s velkým zrcadlem(wow!). Nábytek je hezký, nový a 160e/měs. za pokoj je na francouzské poměry skvělá cena. Internet je tu za pár euro na měsíc a je tu klasická internetová zásuvka na kabel. Pokoje jsou na patře rozděleny chodbou. Mám pokoj vlevo, což znamená okna na západ, takže mi sem sluníčko za celý den neprosvítí a večer vlastně taky ne, protože to zas stíní borovice, což trochu kazí dojem, na druhé straně mám ale pokoj úplně vysoko, takže mám hezký výhled na koruny stromů a modrou oblohu, těm třem nižším patrům pokojů s okny na stejnou stranu jako mám já teda nezávidím, ti snad musejí svítit celý denJ.
Na kolej je přístup přes elektronický čip na klíčích. A když chce na kolej návštěva, mají na to úžasný systém-zadáte na displeji číslo pokoje –na každém pokoji je bzučák, který začne vyzvánět, aby dotyčný odbzučel.
V kuchyňce jsou jen vařiče (nevím jak kde, ale zrovna u mě na patře je jeden sklokeramický(super, voda se vaří do pár minut) a jeden obyčejný, který nepoužívám, protože než se vyhřeje, je to hrůza. Rychlovarná konvice a mikrovlnka tu překvapivě nejsou nikde.O ložní povlečení jsem si zažádala taky na Accueil, protože v prádelně(taky v areálu) měli zavřeno. Vyzvedla jsem si deky a prostěradla a byla jsem ráda, že jsem se na francouzské ložní povlékání připravila a vzala si s sebou normální povlečení na knoflíčky, protože na styl „přehoď prostěradlo přes deku a udělej z toho kapsu“, jsem vždycky při zájezdech nadávala.
Pokoj je moc hezký. Je vždy po jednom, se zásuvkou na internet, ledničkou(!boží) a umyvadlem s velkým zrcadlem(wow!). Nábytek je hezký, nový a 160e/měs. za pokoj je na francouzské poměry skvělá cena. Internet je tu za pár euro na měsíc a je tu klasická internetová zásuvka na kabel. Pokoje jsou na patře rozděleny chodbou. Mám pokoj vlevo, což znamená okna na západ, takže mi sem sluníčko za celý den neprosvítí a večer vlastně taky ne, protože to zas stíní borovice, což trochu kazí dojem, na druhé straně mám ale pokoj úplně vysoko, takže mám hezký výhled na koruny stromů a modrou oblohu, těm třem nižším patrům pokojů s okny na stejnou stranu jako mám já teda nezávidím, ti snad musejí svítit celý denJ.
Na kolej je přístup přes elektronický čip na klíčích. A když chce na kolej návštěva, mají na to úžasný systém-zadáte na displeji číslo pokoje –na každém pokoji je bzučák, který začne vyzvánět, aby dotyčný odbzučel.
V kuchyňce jsou jen vařiče (nevím jak kde, ale zrovna u mě na patře je jeden sklokeramický(super, voda se vaří do pár minut) a jeden obyčejný, který nepoužívám, protože než se vyhřeje, je to hrůza. Rychlovarná konvice a mikrovlnka tu překvapivě nejsou nikde.O ložní povlečení jsem si zažádala taky na Accueil, protože v prádelně(taky v areálu) měli zavřeno. Vyzvedla jsem si deky a prostěradla a byla jsem ráda, že jsem se na francouzské ložní povlékání připravila a vzala si s sebou normální povlečení na knoflíčky, protože na styl „přehoď prostěradlo přes deku a udělej z toho kapsu“, jsem vždycky při zájezdech nadávala.
Žádné komentáře:
Okomentovat